Můj pobyt doma
V neděli 7.2. si mě rodiče přivezli domů, kde na mě čekala babička, děda a strýc z Kojetína. V autosedaččce jsem zase usnula a strýc Petřík říkal, jestli mám vůbec očička, že je ještě neviděl.
Maminka se naobědvala, protože už měla veliký hlad a já si klidně dál spinkala. Odpoledne jsem se probudila na jídlo, samozřejmě jsem začala křičet, aby všichni věděli, že teď tady vládnu já a že mám hlad. No vztekání se - to je moje olympijská disciplína. Jakmile začnu, tak je rázem kolem mne lidí, no ta pozornost se mi skutečně líbí.
Čekala mne první noc v domácí postýlce. Abych rodiče ještě trosku potrápila, tak jsem spustila alarm dýchací dečky. Táta to nějak nešikovně zapojil a nastal poplach. Máma přiběhla a začala kontrolovat, jestli dýchám. Ta noc se mi nějak nelíbila, usnula jsem kolem 4 hodiny ráno. No jo, přece nejde, abych celý den spala a pak ještě v noci. Tatínek se raději přestěhoval do obýváku, aby si odpočinul. Zato jsem spala až do 9 hodiny.
Odpoledne maminka vyrazila koupit dětskou váhu, aby si mě mohli kontrolovat. No to si to ale hezky přibírám. Za 4 dny po propuštění jsem přeskočila porodní váhu. Jenom to spinká v noci mi stále nějak nejde, i když se musím pochválit, protože začínám dělat pokroky.